Třebíč se rozkládá po obou březích řeky Jihlavy v Kraji Vysočina. Nad řekou stojí areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa; nedaleko se zachovala židovská čtvrť a hřbitov. Právě společné, a někdy napjaté, dějiny křesťanských a židovských obyvatel dělají z návštěvy víc než procházku krásnými ulicemi. Počátky doloženého města jsou středověké, nikoli římské, řecké či fenické.
Klášter, město a řeka
Moravská údělná knížata založila na levém břehu Jihlavy benediktinský klášter roku 1101. Toto datum se často používá pro počátky Třebíče, ale není přesným dnem založení města na protějším břehu. Klášter se stal důležitým centrem vzdělanosti, hospodářství a kolonizace. Ve 13. století nechal konvent založit město na pravém břehu a jeho velkorysý půdorys dodnes připomíná rozlehlé Karlovo náměstí. Nejstarší městská listina z roku 1277 už Třebíč označuje jako město.
Románsko-gotická bazilika, vznikající přibližně v polovině 13. století, přežila zánik kláštera i další přestavby. Město získalo povolení k opevnění a městská práva podle znojemského vzoru roku 1335. Zbytky hradeb jsou dodnes čitelné, ale původní gotická Třebíč byla ve válce roku 1468 téměř zničena. Požáry a pozdější úpravy proměnily řadu domů. Dva renesanční domy se sgrafity na Karlově náměstí proto mají zvláštní hodnotu: pomáhají představit podobu, která se jinde z velké části ztratila.
Židovská čtvrť a dědictví UNESCO
Na levém břehu řeky se nachází stará židovská čtvrť s hustou sítí uliček, domů a synagog. Nedaleký židovský hřbitov je samostatným místem paměti. Tato místa nesmějí být redukována na malebnou kulisu: připomínají po staletí zde žijící komunitu i její zánik během nacistické genocidy. Návštěvník může projít uličkami a prohlédnout si zpřístupněné objekty, ale při návštěvě hřbitova má respektovat jeho pietní charakter a provozní pravidla.
UNESCO zapsalo roku 2003 na Seznam světového dědictví soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky svatého Prokopa. Přesný rozsah zápisu je důležitý: netýká se každé budovy v celé Třebíči. Organizace v něm vidí svědectví o dlouhém soužití a vzájemném působení židovské a křesťanské kultury. Bývalý klášter, bazilika, čtvrť a hřbitov jsou sice blízko, ale na pochopení jejich rozdílných příběhů je vhodné vyhradit většinu dne. Turistická informační centra fungují u baziliky, v blízkosti Zadní synagogy i na Karlově náměstí.
Další procházka, jídlo a příjezd
Na pravém břehu se vyplatí projít Karlovo náměstí a okolní ulice a podívat se k věži kostela svatého Martina. Z vyhlídek nad městem je vidět vztah obou břehů. Zámecký areál zahrnuje muzeum, jehož expozice mohou návštěvu rozšířit o dějiny regionu. Přírodní výlety do podhůří Českomoravské vrchoviny jsou další možností, ale nejsou součástí krátkého okruhu mezi památkami. Podle Českého statistického úřadu měla obec Třebíč k 31. prosinci 2025 celkem 34 476 obyvatel; číslo patří celé správní obci, nikoli jen památkové čtvrti.
Ve městě jsou hotely, penziony a restaurace, takže návštěvníci nemusí hledat nocleh mimo Třebíč. Městský turistický portál nabízí přehled ubytování i míst k jídlu; nabídku a otevírací dobu je třeba ověřit před cestou. Třebíč je dostupná z Brna a Jihlavy veřejnou dopravou i po silnici, avšak konkrétní spojení může vyžadovat přestup. Zájemci o jednodenní cestu z Prahy či Rakouska by měli nejprve porovnat aktuální jízdní řády. Přenocování dává čas na klidnou návštěvu baziliky, čtvrti a muzea bez spěchu. Z informačního centra na náměstí lze získat podklady pro začátek prohlídky, zatímco centrum u Zadní synagogy pomáhá zaměřit se na historii židovské čtvrti. Pro muzejní expozice a církevní památky platí různá návštěvní pravidla.