Znojmo leží vysoko nad údolím Dyje na jihu Moravy, nedaleko rakouské hranice. Při prvním pohledu vynikají kostel svatého Mikuláše, hradní ostroh a radniční věž; pod ulicemi se skrývá rozsáhlé podzemí. Městský historický přehled sleduje vznik nynějšího jádra od přemyslovského hradu kolem roku 1100 po povýšení rostoucího sídla na královské město v letech 1222–1226. Starší osídlení regionu neznamená, že by dnešní město založili Římané, Řekové nebo Féničané. Jeho nejvýraznější zachované stavební vrstvy jsou románské, gotické a pozdější.

Hrad na skále a nové město

Kolem roku 1100 přenesl moravský kníže Litold správní centrum z Hradiště svatého Hippolyta na lépe chráněný ostroh nad řekou. Zde vznikl hrad. Z jeho rané podoby se dochovala románská rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny s cennými nástěnnými malbami. Východně od hradu se rozvíjelo osídlení s kostely svatého Michala a svatého Mikuláše. Městský přehled klade povýšení na královské město do let 1222–1226. Přesné vyjádření období je důležité: dostupné podklady neuvádějí jediný nezpochybnitelný den založení.

Význam města vyplýval z polohy na hranici jižní Moravy a Dolních Rakous. Podle městské studie se zde křížila cesta mezi Vídní a Prahou s trasou od Lince a Kremže k Brnu. Přicházeli řemeslníci z rakouského Podunají i německých zemí. Opevnění, brány, kláštery a tržiště rostly spolu s jejich prací. Pozdně gotický kostel svatého Mikuláše a téměř sedmdesát metrů vysoká radniční věž, stavěná v letech 1445–1448, ukazují pozdně středověký rozmach. Ze zbytku starého města stojí za pozornost hustá síť ulic a domů, nikoli jen několik samostatných věží.

Skryté prostory a proměny po válkách

Znojemské podzemí se hloubilo pod měšťanskými domy a ulicemi už ve středověku. Městská studie popisuje jeho úlohu úkrytu a únikové cesty při ohrožení. Dnešní návštěvnické trasy zpřístupňují jen část tohoto systému. Jde o skutečnou historickou infrastrukturu, nikoli o důkaz nějakého antického tajného města pod Znojmem. Požáry a války změnily povrch města opakovaně. Třicetiletá válka přinesla rekvizice a švédské rabování; obnova trvala dlouho a do ulic přibyly barokní kostely a domy.

V 19. století už hradby ztrácely obranný význam. Některé brány byly odstraněny a v pásu bývalého opevnění vznikaly veřejné sady. Město se roku 1870–1871 napojilo na dálkové železniční tratě. Městská historie zároveň zaznamenává ztráty starších staveb při modernizaci, takže současná podoba není beze změn dochovaným středověkem. Právě kontrast mezi rotundou, gotickým kostelem, barokním hradním objektem, parky a železnicí činí Znojmo městem mnoha etap.

Co navštívit

Procházku je vhodné začít u radniční věže a pokračovat k chrámu svatého Mikuláše a vyhlídkám nad Dyjí. Odtud vede cesta k hradnímu areálu a rotundě svaté Kateřiny. Jihomoravské muzeum upozorňuje, že vstup do rotundy závisí na roční době a stavu jejího vnitřního mikroklimatu; nelze předpokládat, že bude otevřena každý den. Vedle památek nad zemí lze zvolit prohlídku podzemí. Delší pobyt umožní navštívit Loucký klášter, spojený dnes také s vinařstvím, a vydat se na okraj Národního parku Podyjí.

Vinařství patří k současnému životu Znojemska a návštěvník najde ve městě vinárny, restaurace i ubytování. Regionální turistický přehled uvádí například Vinařský dům v historickém centru a Hotel Premium v severní části města. Nabídku degustací a jídel je třeba ověřit přímo u podniků; není důvod slibovat celoroční provoz každého sklepa. Z Brna vedou do Znojma silniční a veřejná dopravní spojení, další návštěvníci přijíždějí od Vídně přes rakouskou hranici nebo od Jihlavy. Konkrétní vlak, autobus či přestup je nejlepší vybrat podle aktuálního jízdního řádu.

Český statistický úřad uvádí 34 172 obyvatel obce Znojmo k 1. lednu 2025. To je počet celé obce, nikoli jen úzkých ulic nad Dyjí ani celý okres. Historické centrum a jedna prohlídka mohou vyplnit den; pro podzemí, rotundu, klášter, víno a pěší výlet k řece je vhodné zůstat déle. Znojmo se nejlépe poznává v pořadí, které jeho poloha nabízí sama: nejprve město na skále, poté příběhy pod ulicemi a nakonec krajina, z níž město vyrůstá.

Zdroje