Valtice leží v jižní Moravě nedaleko Rakouska. Nad náměstím se rozprostírá rozsáhlý zámek a za městem pokračuje krajina vinic, parků a staveb Lednicko-valtického areálu. Přestože se dnešní obec nachází v Česku, její dějiny se dlouho odvíjely v rakouském prostředí. Jde o středověké sídlo, nikoli o doložené římské, řecké nebo keltské město. Zámek, vinařství a hranice se vyplatí chápat jako propojené, ale odlišné části jeho příběhu.

Od hradu ke knížecímu sídlu

Národní památkový ústav uvádí, že předchůdcem zámku byl hrad založený patrně v 11. století. Slovo „patrně“ je podstatné: přesný rok založení nemáme potvrzen. Ve 12. a 13. století se místo rozvíjelo jako šlechtické sídlo; zprávy o rytířských turnajích ukazují jeho postavení na cestách střední Evropy. Koncem 14. století majetky získali Lichtenštejnové. Valtice jim zůstaly do konfiskace po druhé světové válce a zámek se stal hlavní rodovou rezidencí.

Poškození za husitských a česko-uherských válek střídaly přestavby. Z někdejšího hradu se postupně stala monumentální barokní rezidence, která měla reprezentovat politickou i hospodářskou moc rodu. Kromě slavnostních sálů vznikaly jízdárna, konírny, zahrady a další provozní budovy. Návštěva zámku proto není jen prohlídkou soukromého bydlení: celý areál připomíná knížecí dvůr s mnoha zaměstnanci a funkcemi. Dnešní interiéry prošly po válce obnovou; nelze je popisovat jako celek, který se po staletí vůbec nezměnil.

Hranice a kulturní krajina

Valtice patřily po dlouhou dobu k Dolním Rakousům. Po první světové válce rozhodla saintgermainská smlouva podepsaná roku 1919 o jejich připojení k Československu. Místo dřívější polohy uvnitř monarchie se město ocitlo u nové státní hranice. Druhá světová válka, poválečné změny vlastníků a období železné opony následně ovlivnily zámek i okolí. Památkový ústav popisuje ztráty mobiliáře a nevhodné využití objektu za komunistického režimu; postupné opravy pokračují od druhé poloviny 20. století.

Lednicko-valtický areál byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO roku 1996. Zápis se týká rozsáhlé komponované kulturní krajiny, v níž se propojují Valtice, Lednice, aleje, vodní plochy a drobné stavby. Neznamená, že každá valtická ulice je jednotlivou samostatnou památkou UNESCO. Z města lze vyrazit například k Rendez-vous nebo na další cesty areálem; vzdálenosti vyžadují plánování, zejména pěšky. Zámek a sousední Lednice si zaslouží každý vlastní čas, místo aby byly shrnuty do jedné rychlé zastávky.

Víno, nocleh a příjezd

Valtice leží v Mikulovské vinařské podoblasti. Vinné sklepy a místní vinaři jsou součástí současného života, nikoli jen historickou dekorací. V zámeckých sklepích sídlí veřejná degustační expozice Salonu vín České republiky. Před degustací je vhodné ověřit provoz a rozhodnout se pro bezpečný způsob dopravy. Na náměstí a v jeho okolí lze pokračovat ke kostelu, radnici a dalším měšťanským domům; zámecké sály a park vyžadují zvláštní čas podle aktuálních prohlídkových okruhů.

Město zveřejňuje seznam restaurací, včetně podniků na náměstí, a přehled ubytování. Přímo ve Valticích fungují hotely i penziony, například Penzion Réva; nocleh v Břeclavi či Mikulově je další možností, nikoli nutností. Ceny a otevírací doba se mění, proto je nutné si je ověřit. Nejbližším větším dopravním uzlem je Břeclav, odkud se pokračuje místní dopravou nebo autem. Při příjezdu od Brna, Mikulova či z Rakouska zkontrolujte aktuální trasu a parkování. Pro zámek, centrum a jednu delší cestu krajinou je vhodnější celý den než krátký přejezd mezi památkami. Turistická mapa města rozlišuje zámek, centrum, vinařské cíle a vzdálenější stavby areálu. Pomůže vybrat trasu podle dostupného času a zabrání tomu, aby návštěvník považoval všechny památky za pěší zastávky těsně vedle sebe.

Zdroje