Kroměříž leží na řece Moravě ve Zlínském kraji. Její historické centrum, Arcibiskupský zámek a dvě rozdílné zahrady umožňují poznat město jako někdejší správní a kulturní sídlo olomouckých biskupů. Zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou je od roku 1998 na seznamu světového dědictví UNESCO. Tento zápis se týká konkrétního souboru staveb a zahrad, nikoli celého města bez rozlišení. Kroměříž však nabízí i náměstí, muzea a běžný život regionálního města.

Od trhové osady k biskupskému městu

Městské historické podklady uvádějí první písemnou zmínku o Kroměříži roku 1110. Ve 13. století povýšil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu trhovou osadu na opevněné město; správa zámku uvádí rok 1261. Na místě pozdějšího zámku vznikl hrad, který se dál měnil s potřebami biskupského sídla. Tyto záznamy ukazují středověké počátky dnešní Kroměříže. Netvrdí, že by ji založili Římané, Řekové nebo jiné antické národy. Starší osídlení širšího území by bylo odlišnou otázkou než dějiny konkrétního města.

Války a požáry poškodily stavby, ale biskupové znovu investovali do rezidence a města. V druhé polovině 17. století se za Karla z Lichtensteinu-Castelcorna utvářel barokní zámek a formální zahrady. Zámek uchovává reprezentační sály, obrazárnu a historickou knihovnu; výběr prostor se liší podle prohlídkové trasy. Věž poskytuje pohled na půdorys města a polohu obou zahrad. Jde o jiný zážitek než prohlídka sálů, proto je vhodné předem zjistit, co zvolená vstupenka zahrnuje.

Dvě zahrady, dva způsoby procházky

Podzámecká zahrada navazuje přímo na zámek. Její počátky spadají do renesance, ale postupně se měnila; v 19. století získala podobu rozsáhlého krajinářského parku. Cesty, voda a skupiny stromů umožňují volnější pohyb. Květná zahrada, někdy zvaná Libosad, má zcela jiný řád. Vznikala v druhé polovině 17. století jako geometricky komponovaná zahrada se souměrnými osami, kolonádou a zahradními stavbami. Její půdorys má podle správy památky přibližně 485 × 300 metrů. Vyplatí se navštívit obě: teprve srovnání ukáže, proč je UNESCO hodnotí jako jeden mimořádný celek.

Mezi zahradami leží běžné ulice historického centra. Velké náměstí nabízí prostor k zastavení a pohled k zámecké věži. Muzeum Kroměřížska a městské kulturní instituce doplňují příběh zámku o regionální historii. Návštěva může být rozložena do dvou dnů, zvlášť pokud chcete prohlédnout interiéry a zahrady bez spěchu. Sezónní otevírací doba jednotlivých částí není vždy stejná; ověřte ji na stránkách správců.

Při procházce je užitečné myslet na rozdílné účely těchto prostor. Zámek byl místem správy, reprezentace i uchovávání uměleckých sbírek. Květná zahrada sloužila jako promyšlené místo odpočinku a slavností, kde architektura usměrňuje každý pohled. Podzámecká zahrada naopak získala během staletí podobu parku, v němž se cesty volněji stáčejí kolem stromů a vody. Přechod mezi nimi ukazuje, jak se v čase měnil vztah města a biskupské rezidence ke krajině.

Na místě pomůže jednoduchý plán města: obě zahrady nejsou totožné a neleží za stejnou branou zámku.

Jídlo, nocleh a cesta

Kroměříž má ubytování a stravování ve městě; není potřeba dojíždět nocovat do Zlína. Městské turistické informační centrum v Prusinovského ulici poskytuje přehled hotelů, penzionů, restaurací a kulturních akcí. Konkrétní podnik je vhodné vybrat podle aktuální dostupnosti a polohy vůči zámku či nádraží, ne podle starého seznamu. Z Brna a Zlína lze přijet po silnici i veřejnou dopravou, v některých spojích s přestupem. Město má železniční a autobusové nádraží; aktuální trasu a návaznosti ověřte pro den cesty. V historickém jádru si předem zjistěte pravidla parkování.

Zdroje