Litomyšl leží na řece Loučné ve východní části Pardubického kraje, mezi Čechami a Moravou. Zámecké návrší, dlouhé Smetanovo náměstí a současný kulturní život vytvářejí město, které nelze zredukovat na jedinou památku. Renesanční zámek je od roku 1999 zapsán na seznamu UNESCO. Městský plán uvádí rozlohu Litomyšle 33,44 km², včetně jejích místních částí. Při návštěvě je dobré odlišit dějiny raného hradiště, středověkého města a pozdějšího šlechtického zámku.
Od hradiště k městským právům
Městská historická chronologie vztahuje nejstarší zprávu o Litomyšli k roku 981 v Kosmově kronice. Samotná kronika však vznikla až v 12. století; rok 981 proto neznamená současný zakládací dokument města. Tradice spojuje návrší s opevněným bodem Slavníkovců na obchodní cestě. Premonstrátský klášter pak zásadně ovlivnil rozvoj sídla. Dne 27. července 1259 udělil Přemysl Otakar II. Litomyšli městská práva. Roku 1344 zde vzniklo biskupství. Tyto milníky dokládají středověký vývoj; nic z nich neukazuje na římské či řecké založení.
Husitské války město změnily. Městská kronika popisuje útok roku 1421 a pozdější zánik biskupství, jehož budovy na návrší byly po dalších bojích vypáleny. V 15. století získali panství Kostkové z Postupic a Litomyšl se stala také důležitým prostředím Jednoty bratrské. Roku 1567 převzal panství Vratislav z Pernštejna. Následná přestavba proměnila areál na renesanční rezidenci inspirovanou italskou architekturou. Při prohlídce zámku je tak třeba rozlišovat starší dějiny návrší od podoby budovy, která dnes dominuje městu.
Renesanční zámek a živé návrší
Zámek v Litomyšli je známý arkádovým nádvořím a sgrafitovou výzdobou fasád. UNESCO jej hodnotí jako výjimečný příklad renesančního šlechtického sídla ve střední Evropě i jeho dalších úprav. Prohlídkové trasy zpřístupňují různé části; aktuální nabídku a případné restaurátorské práce je nutné ověřit u správy zámku. Na návrší lze pokračovat k bývalým církevním stavbám a do Klášterních zahrad. Tyto zahrady tvoří městský park mezi kostely, vhodný k odpočinku po prohlídce interiérů.
Litomyšl je také spojena s Bedřichem Smetanou, který se zde narodil. Městská kulturní nabídka připomíná hudbu i současné umění, ale její konkrétní program se mění. Pro jiný druh zážitku slouží Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala. Josef Portman pozval Váchala roku 1920, aby vyzdobil pokoje jeho domu; muzeum se otevřelo v roce 1993. Jeho malované interiéry jsou samostatnou zastávkou mimo zámek. Procházka Smetanovým náměstím pak ukazuje řadu měšťanských domů, podloubí a obchodů, které historickému centru dávají každodenní funkci.
Historická hodnota Litomyšle také spočívá v tom, jak blízko sebe leží rozdílná prostředí. Z dlouhého náměstí se vystoupá na návrší s renesanční rezidencí, zatímco Portmoneum leží v bývalém předměstí Záhradí. Návštěvník tak může během jedné pěší trasy přejít od středověkého půdorysu přes aristokratickou architekturu až k osobitému umění 20. století. Zastávka v Klášterních zahradách nabídne výhled i odpočinek, ale při plánování počítejte s časem na samostatné muzejní vstupy a na procházku celým náměstím.
Ubytování, jídlo a příjezd
V Litomyšli je možné nocovat přímo v centru. Městský adresář uvádí Hotel Aplaus s restaurací Bohém, penziony a další zařízení; z restaurací například Plums a Hostinec Za vodou. Uvedení v seznamu není zárukou aktuálních cen ani otevírací doby, proto si je ověřte před návštěvou. Ze Svitav je Litomyšl přibližně 17 kilometrů severozápadně. Po silnici se přijíždí také od České Třebové či Vysokého Mýta. Při cestě veřejnou dopravou je potřeba ověřit konkrétní spojení a případný přestup; nejbližší velké železniční uzly a autobusové linky se liší podle výchozího města.