Mikulov stojí na jihu Moravy mezi vápencovými kopci Pálavy, nedaleko hranice s Rakouskem. Zámek na skále nad náměstím a Svatý kopeček dávají městu výrazný obrys, ale jeho příběh je také příběhem různých komunit, obchodu na cestě mezi Vídní a Brnem a vinařství. Návštěva má smysl i bez dlouhého výletu do krajiny: v kompaktním centru se setkává hradní, šlechtická, židovská a novověká vrstva.

Středověký Mikulov a proměna rezidence

Starší městský web uvádí písemnou zmínku vztahovanou k roku 1173. Městské analytické dokumenty však výslovně vysvětlují, že listina je pozdějším falzem; první nesporně pravá písemná zmínka o Mikulovu je z roku 1249. Starší osídlení širší oblasti nelze zaměňovat za prokázané založení dnešního města v pravěku. Doklady pro římské nebo řecké založení města nejsou. Roku 1249 dostal Mikulov Jindřich z Liechtensteina a tento rod spravoval panství do roku 1560. Gotickou podobu centra poškodily velké požáry v letech 1536 a 1561.

Po roce 1575 se panství ujali Dietrichsteinové. Kardinál František z Dietrichsteina od roku 1611 přetvářel Mikulov v sídlo odpovídající jeho postavení, podporoval stavby i kulturní život. Hrad se postupně proměnil v renesanční a později barokní zámek. Správa zámku připomíná dobytí města švédskými vojsky roku 1645, požár zámku a židovské čtvrti roku 1719 i ničivý požár zámku v dubnu 1945. Současné expozice jsou tedy i výsledkem poválečné obnovy, nikoli neporušeným interiérem jediné historické epochy.

Židovská komunita se v Mikulově formovala od 15. století a roku 1591 získala vlastní samosprávu. Městský průvodce věnuje samostatnou trasu bývalé židovské čtvrti, synagoze a hřbitovu. Také novokřtěnci, známí jako habáni, byli v 16. a na počátku 17. století součástí místní společnosti; jejich řemesla i vinařské zkušenosti zanechaly stopu. Tyto dějiny je vhodné číst vedle příběhu Dietrichsteinů, ne jako dekoraci pod zámkem.

Co vidět ve městě a v Pálavě

Na zámku sídlí Regionální muzeum v Mikulově. Prohlídka umožňuje sledovat historii panství a místní vinařské kultury; okruh a otevírací dobu je třeba ověřit u provozovatele. Odtud lze sejít na náměstí a do ulic židovské čtvrti. Synagoga dnes slouží výstavám o židovských dějinách a vzdělanosti na Moravě. Hřbitov je další samostatnou zastávkou, která si zaslouží klid a respekt. Nad centrem je možné vystoupat k vyhlídce Kozí hrádek.

Svatý kopeček východně od středu města je přírodní rezervací i poutním místem. Výstup poskytne pohled zpět na zámek a střechy Mikulova, ale vede chráněným územím, takže je nutné držet se povolených cest. Na severu je vrch Turold a přístupná jeskyně Na Turoldu. Jde o krajinné a přírodní cíle odlišné od městských památek; jejich návštěva vyžaduje čas navíc. Vinařské sklepy a místní vína patří k živé části regionu, nejde však o důvod vynechat historické centrum.

Nocleh, jídlo a cesta

Město vede katalog hotelů, penzionů, apartmánů a soukromého ubytování přímo v Mikulově. Například Pension Baltazar je na Husově ulici, v dosahu historického centra; další možnosti jsou u náměstí i na okraji. V městském katalogu stravování jsou restaurace, kavárny a vinařské podniky, například Jazz Art Restaurant na náměstí. V sezoně je vhodné ověřit rezervaci, mimo ni otevírací dobu.

Mikulov je blízko Břeclavi, významného železničního uzlu pro cesty od Brna, Bratislavy a Vídně. Městská dopravní koncepce uvádí návaznost veřejné dopravy především na Břeclav; cesta vlakem nebo autobusem tedy může zahrnovat přestup. Autem se přijíždí od Brna či Vídně po hlavních trasách přes jižní Moravu. Poslední úsek a parkování u historického centra je rozumné zkontrolovat podle aktuálních omezení. Pro město a jednu procházku po Pálavě je příjemnější nocleh než uspěchaná zastávka cestou přes hranici.

Zdroje