Jindřichův Hradec leží v jižních Čechách u řeky Nežárky, Hamerského potoka a rybníka Vajgar. Hrad a zámek tu vyrůstají přímo nad historickým městem; jejich návštěvu lze spojit s muzeem, náměstím a procházkou kolem vody. Historie místa je starší než dochované městské domy. Archeologický průzkum prokázal na místě dnešního hradu slovanské hradiště už v 10. století. To není důkaz antického města ani přesné datum založení dnešního Jindřichova Hradce, ale důležitá starší vrstva osídlení.

Hradiště, hrad a město

Opevněné místo chránilo brod a obchodní cestu. Státní hrad a zámek uvádí první písemnou zprávu o hradě z roku 1220; s rodem pánů z Hradce je spojen Jindřich I. z Vítkovců. Pod hradem rostla řemeslnická a obchodní osada. Městské materiály upozorňují, že první zmínka o hradě, první výskyt názvu osady a právní vznik města nejsou totožné události. V roce 1293 je Jindřichův Hradec v písemných pramenech označen jako město. Nejistotu starších začátků není třeba nahrazovat legendou o jediném slavnostním dni založení.

Páni z Hradce proměnili původní hrad v rozsáhlou gotickou pevnost. Od 16. století jej přestavovali na renesanční rezidenci. Třetí nádvoří s arkádami, Adamovo stavení, Španělské křídlo a zahradní hudební pavilon Rondel dokládají jejich ambice. Rod vymřel po meči roku 1604. Panství přešlo na Slavaty, později na Černíny. K dějinám zámku patří i požár roku 1773, který zničil mnoho interiérů a sbírek, a dlouhé období zanedbání. Generální obnova zahájená roku 1976 umožnila zámek znovu zpřístupnit roku 1993. Prohlídka tak ukazuje zachráněný komplex, nikoli stavbu, která by přežila bez přerušení ve své renesanční podobě.

Co si prohlédnout

Zámek má několik prohlídkových okruhů; mezi samostatně nabízené části patří Černá věž a Černá kuchyně. Na vybraném okruhu lze sledovat přechod od středověkého opevnění k renesančním arkádám. Než vyrazíte, porovnejte aktuální okruhy, jejich sezónu a přístupnost. V historickém centru stojí za čas hlavní náměstí, městské ulice a pohledy přes Vajgar. Voda a zástavba kolem ní patří k obrazu města stejně jako samotný zámek.

Muzeum Jindřichohradecka v bývalém jezuitském semináři na Balbínově náměstí uchovává městské a regionální sbírky. Jeho nejslavnějším exponátem jsou Krýzovy jesličky, rozsáhlý pohyblivý betlém, který punčochářský mistr Tomáš Krýza vytvářel více než šedesát let. Muzeum je označuje za největší lidový mechanický betlém na světě. Expozice připomínají také řemesla, městskou kulturu a pěvkyni Emu Destinnovou. Program městské kultury doplňují kino, divadlo a koncerty; aktuální termíny ověřte zvlášť.

Právě rozdíl mezi hradním areálem a městem pod ním dává procházce smysl. Uvnitř areálu převládají nádvoří, výstavní místnosti a zahrada, zatímco dole pokračují běžné městské ulice. Rybník Vajgar umožňuje odstup, z něhož je dobře vidět poloha starého centra. Muzeum zase doplňuje příběh šlechtického sídla o práci a život místních obyvatel.

Pobyt a doprava

Jindřichův Hradec je okresní město s hotely, penziony, restauracemi a kavárnami přímo v centru. Není nutné nocovat v jiném městě, pokud plánujete večerní procházku. Městské informační středisko v Panské ulici pomáhá s možnostmi ubytování a stravování; nabídka a provoz jednotlivých podniků se mění. Na cestě ze směru Českých Budějovic lze přijet po silnici I/34 nebo veřejnou dopravou; další silniční směr vede k Telči a Brnu po I/23. Město má železniční a autobusové spojení, ale konkrétní návaznosti je třeba ověřit pro den cesty. Při příjezdu autem stojí za to zkontrolovat parkování před vstupem do pěšího historického jádra.

Zdroje