Třeboň v jižních Čechách spojuje opevněné historické centrum s krajinou rybníků, kanálů a mokřadů. Její zámek, brány a náměstí vyprávějí o Rožmbercích a Schwarzenbercích; voda kolem města zase připomíná práci rybníkářů, která dodnes ovlivňuje cestu krajinou. Současná Třeboň je také lázeňským městem. Návštěvník může rozdělit pobyt mezi procházku ulicemi, zámecký areál a delší okruh kolem rybníka Svět.
Od osady k opevněnému městu
Městská historie klade počátky místního osídlení přibližně do poloviny 12. století, kdy na stezce pohraničním hvozdem vznikla malá osada nebo dvorec. Formulace je opatrná: nejde o přesně doložený den založení. V polovině 13. století území držela landštejnská větev Vítkovců. Kolem roku 1300 lze podle města předpokládat opevnění s vodním příkopem a roku 1341 se Třeboň označuje jako město. Její doložený městský vývoj je středověký, nikoli římský či řecký.
Roku 1366 přešla Třeboň k Rožmberkům. Založili klášter, podpořili městská práva a koncem 14. století se budovaly kamenné hradby. Voda, močály a příkopy posilovaly obranu; město odolalo několika husitským útokům. Největší růst přišel v 16. a na začátku 17. století za Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Po požáru roku 1562 se starší hrad měnil v renesanční zámek. Pozdější třicetiletá válka a změny vlastníků rozvoj přerušily. Od roku 1660 drželi panství Schwarzenbergové, jejichž stopa je patrná i v zámeckých úpravách a hospodaření.
Rybníkáři a proměněná krajina
Rybníky v Třeboňské pánvi se začaly zakládat od druhé poloviny 14. století. Městský turistický materiál připomíná, že pro podobu celé soustavy byl zásadní Štěpánek Netolický, stavitel Zlaté stoky, a po něm Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Krčín je spojen s rybníkem Svět u města a s mohutným Rožmberkem dál v krajině. Nová řeka odvádí část velkých vod z Lužnice do Nežárky. Rybníky nebyly vytvořeny jen pro romantický pohled: sloužily chovu ryb, práci s vodou a později se staly také stanovišti rostlin a živočichů.
Od zámku a městských bran se lze vydat k hrázi Světa. Pěší nebo cyklistická trasa ukáže vztah mezi městem a rybníkem lépe než samotný výhled z náměstí. Rožmberk je od historického centra vzdálenější samostatný cíl, takže není vhodné vydávat jej za součást krátké procházky. Pověsti o Krčínovi a ďáblu jsou součástí místního vyprávění; historickou podobu vodních děl je třeba od nich odlišovat. Dům Štěpánka Netolického na náměstí nabízí další vstup do rybníkářské historie.
Zámek, lázně a pobyt
Zámek stojí na jihozápadní straně historického centra. Prohlídkové okruhy Národního památkového ústavu se věnují Rožmberkům i Schwarzenbergům. Zámecký park navazuje na někdejší renesanční zahradu a pozdější krajinářské úpravy. V samotném městě stojí za pozornost Masarykovo náměstí, Svinenská a další brány, klášter a ulice podél Zlaté stoky. Prohlídky mají sezónní časy, které je třeba předem ověřit.
Lázeňská tradice začala roku 1883 u dnešních Bertiných lázní. Třeboňské lázně využívají místní slatinu; později přibyly Lázně Aurora. Jsou to další možnosti pobytu, nikoli středověká součást města. V Třeboni se lze ubytovat také v hotelech, penzionech a apartmánech. Místní kuchyně často pracuje s rybami z regionu, ale konkrétní nabídku restaurací je nutné ověřit. Městské turistické centrum vydává aktuální adresář ubytování.
Třeboň leží mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem a má železniční stanici; první železniční spojení z roku 1871 přispělo k pozdějšímu rozvoji lázní. Od Prahy či Vídně je vhodné ověřit přestupy přes hlavní jihočeské uzly. Autem je nutné počítat s parkováním mimo nejstarší centrum. Pro zámek, městské brány a okruh u Světa se hodí alespoň jeden celý den, pro vzdálenější rybníky a lázně delší pobyt.