Nové Město nad Metují v Královéhradeckém kraji stojí na skalnatém ostrohu, který ze tří stran obtéká řeka Metuje. Když se návštěvník podívá na historické jádro z protějšího břehu, snadno pochopí, proč zakladatel vybral právě tuto polohu: přirozená ochrana byla součástí městského plánu. Na ostrohu se dochovalo Husovo náměstí, zámek, zbytky opevnění a ulice vedoucí k výhledům do údolí. Město je menší než blízký Náchod, ale jeho příběh je pozoruhodně přesně datovaný.
Plánované založení a požár
Území ostrohu bylo osídleno už ve starší době železné, jak připomíná městská historická stránka na základě archeologických nálezů. To však není doklad nepřerušeného trvání dnešního města. Jan Černčický z Kácova založil Nové Město nad Metují 10. srpna 1501 a položení základního kamene zaznamenává farní pamětní kniha. Nový celek se původně jmenoval Nové Město Hradiště nad Metují. Jde o pozdně středověké plánované město, nikoli o římské, řecké nebo keltské založení.
Zakladatel vybudoval současně sídlo a opěrný bod svého panství. Město vzniklo s parcelami kolem velkého náměstí a s hradem chránícím přístup. Rychlost růstu ukazují městské záznamy o prodeji domů už v prvních letech. Velký požár 21. června 1526 zničil převážně dřevěnou výstavbu. Dochované hradby, bašty, části sklepů a zdí představují starší gotickou vrstvu; na nich pak vyrostly renesanční domy. Černčický poskytl dřevo pro první obnovu, ale roku 1527 prodal panství Pernštejnům. Při pohledu na pravidelné průčelí náměstí tak vidíme i dějiny obnovy po katastrofě.
Další výrazná změna se týkala zámku. Původní pozdně gotický hrad založený s městem se měnil podle potřeb majitelů. Roku 1908 jej koupil průmyslník Josef Bartoň z Dobenína a při obnově spolupracovali architekti Dušan Jurkovič a Pavel Janák. Zámek si uchoval historické prvky, ale zároveň dostal moderní vybavení své doby. Prohlídka proto ukazuje přechod od obranného sídla k obytnému zámku dvacátého století, ne pouze jednu renesanční etapu.
Náměstí, muzeum a krajina
Husovo náměstí měří podle města 143 krát 68 metrů. Podloubí a fasády stojí za pomalou procházku; v domech čp. 1225 a 1226 sídlí muzeum a informační centrum. Z náměstí se dá dojít k zámeckému vstupu a k městským hradbám. Galerie Zázvorka a pohledy do údolí přidávají další zastávky. Nejde jen o fotografii souvislé fronty domů: je užitečné hledat místa, kde je vidět starší obranná funkce ostrohu a pozdější obnova po požáru.
Delší vycházka může vést k přírodní rezervaci Peklo na soutoku Metuje a Olešenky. Městský popis trasy přes Přibyslav uvádí vyhlídku Koníček, hluboké údolí i bývalý mlýn v Pekle. Je to samostatný pěší výlet z města, ne krátká odbočka od náměstí. V okolí jsou také další trasy v podhůří Orlických hor. Před cestou se vyplatí ověřit stav stezek a přístupnost jednotlivých objektů.
Kde přespat, najíst se a jak přijet
Ubytování je přímo v Novém Městě nad Metují. Městský katalog uvádí například Hotel Rajská zahrada na Komenského ulici, který má i restauraci, a další penziony a apartmány. Na Husově náměstí působí Bistro & Restaurant Seladon. Není tedy nutné jet na noc do Náchoda, pokud chcete projít centrum i večer. U restaurací a hotelů je třeba zkontrolovat dnešní provoz a dostupnost pokoje.
Nejbližším větším dopravním uzlem je Náchod; dál se přijíždí přes Hradec Králové nebo od polské hranice. Město má vlastní vlakovou stanici a autobusové spojení s okolím. Úsek přes Václavice bývá předmětem výluk, proto je pro konkrétní den nutné ověřit jízdní řád a případnou náhradní dopravu. Autem se do regionu přijíždí od Hradce Králové směrem na Náchod; u historického náměstí mohou platit parkovací omezení. Kombinace zámku, muzea a vycházky do Pekla vyplní alespoň dva odlišné půldny.