Polička stojí na českomoravském pomezí v Pardubickém kraji. Při příchodu k historickému jádru upoutá souvislý okruh hradeb; nad domy se zvedá věž kostela svatého Jakuba, v níž se narodil skladatel Bohuslav Martinů. Město je výsledkem středověkého založení, požárů, obnovy i kulturní práce dalších století. Neexistuje podklad pro označení Poličky za římské nebo řecké město.

Královské založení a opevněné město

Podle dochované zakládací listiny dal král Přemysl Otakar II. město vysadit roku 1265 na loukách zvaných „Na políčkách“. Okolní krajina byla využívána dříve, ale právě rok 1265 označuje vznik nového městského uspořádání. Poloha nedaleko historické hranice Čech a Moravy vysvětluje význam obchodu i obrany. Polička později patřila mezi královská věnná města. Pravidelnější půdorys ulic a náměstí lze dodnes číst uvnitř opevnění.

Městské hradby jsou jedním z hlavních důvodů, proč se sem vydat. Město uvádí 1 220 metrů dochovaného kamenného opevnění s 19 baštami kolem historického jádra. Nejde jen o pozadí pro fotografii: procházka v parku pod hradbami ukazuje výšku zdiva a polohu bašt, zatímco komentovaná návštěva ochozu přibližuje obrannou funkci. Předsunuté části, brány a příkopy se během staletí proměňovaly. Současný zachovaný celek proto nelze pokládat za dokonale nezměněnou podobu města z roku 1265.

Požáry, obnova a Bohuslav Martinů

Poličku postihly válečné útrapy a velký požár roku 1613. Po třicetileté válce bylo mnoho domů pustých a město se jen postupně vzpamatovávalo. Barokní proměnu připomíná morový sloup na náměstí z let 1727 až 1731. Další katastrofa přišla roku 1845, kdy požár zničil původní kostel a většinu domů. Dnešní kostel svatého Jakuba byl potom postaven v novogotickém slohu v letech 1853 až 1865. Jeho vzhled je tedy výsledkem obnovy devatenáctého století, nikoli neporušenou gotickou památkou.

V malé světničce věžného tohoto kostela se roku 1890 narodil Bohuslav Martinů. Jeho rodné místo je dnes přístupné v rámci prohlídky a připomíná všední život rodiny, nejen slavné jméno. Městské muzeum a galerie, Centrum Bohuslava Martinů a kulturní programy přidávají další důvody k návštěvě. Zpřístupnění rodné světničky po druhé světové válce a pozdější obnovy ukazují, že město svou hudební paměť aktivně udržuje. Před výstupem na věž je nutné ověřit prohlídky a vlastní možnosti chůze po schodech.

Procházka, pobyt a cesta

Den lze začít na náměstí, prohlédnout sloup a radnici a pak obejít hradby. Po návštěvě kostelní věže nebo muzea zbývá čas na klidnější ulice a park. Kdo zůstane déle, může vyrazit do krajiny Poličska nebo na nedaleký hrad Svojanov; hrad je samostatným výletem mimo centrum, nikoli stavbou u náměstí. Městský turistický přehled nabízí také pěší a cyklistické trasy. Sezónní kulturní akce, včetně hudby věnované Martinů, mohou návštěvu obohatit, ale termíny je třeba kontrolovat každý rok.

Městský katalog uvádí ubytování a stravování přímo v Poličce, například Hotel Opus a podniky u historického centra. Není tedy nutné automaticky hledat hotel v jiném městě. Nabídka i otevírací doba se však mohou změnit, proto je vhodné ověřit rezervaci a provoz přímo u poskytovatele. Na cestu ze Svitav slouží vlak i autobus; železniční trať pokračuje také směrem k Žďárci u Skutče. Autobusy spojují Poličku mimo jiné s Litomyšlí. Při cestě z Prahy nebo Brna porovnejte aktuální přestupy, a při příjezdu autem respektujte pravidla parkování u centra.

Český statistický úřad vykázal pro obec Polička k 1. lednu 2025 celkem 9 051 obyvatel. Tento údaj se vztahuje ke správní obci, nikoli jen k prostoru uzavřenému hradbami. Přesná výměra a počty obyvatel se mohou v jiných zdrojích vztahovat k jinému území; právě proto je důležité uvádět rok a správní rozsah čísla.

Zdroje