Františkovy Lázně leží v Chebské pánvi, několik kilometrů od Chebu a nedaleko německé hranice. Město vzniklo kolem minerálních pramenů jako plánované lázně na konci 18. století. Návštěva se proto liší od prohlídky středověkého města: jeho hlavním příběhem jsou léčivé vody, lázeňská architektura, parky a proměna evropského cestování. Český statistický úřad uvádí 5 648 obyvatel ke konci roku 2025 za celé město. Františkovy Lázně jsou od roku 2021 součástí společné památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy.

Město založené kolem pramenů

Voda známá dříve jako Chebská kyselka se využívala ještě před vznikem samostatných lázní. Chebský lékař Bernhard Vincenz Adler se zasadil o její ochranu a rozvoj léčby; první dřevěný přístřešek nad pramenem vznikl roku 1789. Za počátek plánované lázeňské osady se považuje 27. duben 1793, kdy císař František II. schválil výstavbu lázeňské kolonie města Chebu. Na projektu se podíleli Adler, hrabě Filip František Kolowrat-Krakowský a stavební ředitel Tobias Gruber. Historie dnešního města je tedy doložená od novověku; starší znalost pramenů sama o sobě nedokládá založení římského, keltského ani středověkého města na tomto místě.

Původní zástavba podél dnešní Národní třídy se v první polovině 19. století rozšířila o další rovnoběžné ulice. Pravidelný půdorys centra je čitelný dodnes. Roku 1852 se Františkovy Lázně staly samostatnou obcí a roku 1865 městem; ve stejném roce získaly železniční spojení. Právě železnice přispěla k rozvoji návštěvnosti. Na přelomu 19. a 20. století město patřilo k významným evropským lázeňským destinacím. Současný zápis UNESCO zahrnuje Františkovy Lázně spolu s dalšími deseti evropskými lázeňskými městy a hodnotí jejich urbanismus, architekturu i kulturní krajinu.

Procházka kolonádami a parky

Dobré místo pro začátek je Františkův pramen a jeho klasicistní pavilon z roku 1832. Odtud lze sledovat lázeňské centrum podél Národní třídy, přes náměstí Míru k dalším kolonádám. Kolonáda Solného a Lučního pramene vznikla v letech 1843–1844. Městský turistický web nabízí okruh po pramenech, na kterém se dají poznat odlišné pavilony a způsob, jakým byly jednotlivé vody začleněny do lázeňské promenády. Pitná kúra má svá pravidla; při zdravotních otázkách je vhodné řídit se lékařským doporučením, nikoli pokoušet všechny prameny jako běžnou ochutnávku.

Parky nejsou jen ozdobou mezi budovami. Jejich zakládání doprovázelo růst lázní od konce 18. století a vytváří souvislé pěší prostředí. Procházku lze prodloužit směrem k lesoparku Amerika. Podél ulic stojí lázeňské domy a hotely různých období; Společenský dům vyrostl původně v letech 1793–1795 a v sedmdesátých letech 19. století získal větší společenské prostory. Návštěvník tak vidí nejen jednotlivé památky, ale také město, které bylo navrženo pro každodenní pobyt hostů.

Muzea a výlety za město

Městské muzeum přibližuje dějiny lázní prostřednictvím historických pohledů, části původního dřevěného svodu pramene a původní sochy malého Františka z roku 1923. Pokud zbývá více času, národní přírodní rezervace Soos severovýchodně od města nabízí naučnou stezku přírodní krajinou s minerálními vývěry a rašeliništi. Soos není součástí kompaktní lázeňské procházky; je to samostatný výlet. Městské informační stránky uvádějí také muzeum na hradě Seeberg západně od města. Před cestou je rozumné ověřit otevření muzea, rezervace i případné omezení stezek.

Pobyt, jídlo a cesta

Ubytování je přímo ve Františkových Lázních, takže není nutné dojíždět nocovat do Chebu. Městský adresář uvádí například lázeňské hotely Imperial a Metropol. Restaurace a kavárny jsou v centru i u parků: turistický seznam obsahuje restauraci Eduard v Příčné ulici, podnik hotelu Reza v Americké ulici a restauraci hotelu Imperial. Jsou to doložené možnosti, nikoli hodnocení jejich kvality; aktuální provoz a ceny je třeba zjistit u provozovatelů.

Z Chebu se sem cestuje vlakem nebo autobusem; obě města dělí přibližně šest kilometrů. Železniční trasa od Prahy vede přes Plzeň, Mariánské Lázně a Cheb, odkud lze pokračovat do Františkových Lázní. Z Německa existují spojení přes Marktredwitz a Schirnding, případně přes Selb a Aš nebo přes Bad Brambach. Autem se od Karlových Varů přijíždí po směru dálnice D6 k Chebu. V lázeňské části platí dopravní omezení, proto je vhodné předem zjistit příjezd a parkování u ubytování. Časy spojů a přestupy se mění; aktuální cestu je nutné ověřit v jízdním řádu.

Zdroje